3.7.
V pátek jsme hráli v Hlinsku. Areál Pod sjezdovkou za městem pod sjezdovkou je velice šikovný, dobře schovaný a skvěle připravený. Jediné, co nebylo šikovné a dobře připravené, bylo počasí. Byl takový hezký březen až duben a jelikož tyto měsíce se venkovní zábavy nekonají, byla jedinečná šance si vyzkoušet dvoudenní akci. V rychlém sledu se střídalo sluníčko, mraky a déšť a tak to šlo od rozbalování a po celý večer. Návštěva byla kupodivu velice slušná, k čemuž jistě přispěl silně amatérský systém vybírání vstupného. Jedna kasa na neoplocený areál s přístupem ze všech stran je skutečně málo. Soubor hrál na postaveně scéně na zelené louce v pohodě, i když nás trochu mátla otevřená akustika, která byla hodně vzdálená všem čekárnám, ve kterých běžně hrajeme. Taneční louka byla záhy sešlapána a pak už se jen celý večer prášilo od kopyt tanečníků, i když místy tančili i na zádech. Skvělou akci jsme zakončili ve dvě, zodpovědnější pobalili a měně zodpovědnější se věnovali volné zábavě do úplného zmrtvění. Zvítězil jednoznačně frontmen Radek. V prvním kole se zřítil ze srázu do Chrudimky, naštěstí ne do vody, a ve druhém kole uvázl v nějakém výkopu či díře kdesi v areálu. Naneštěstí již všichni zalehli, a tak ho zachránil až bývalý frontmen Lukáš, který ráno odjížděl na motorce domů a uslyšel volání o pomoc. Radek dostal bobříka odvahy.
V sobotu jsme hráli v Sedletíně. Ráno bylo místy hodně slunečné a tak se soubor probouzel velice pomalu a poslední vstával lovec bobříků. V poledne jsme zabalili a jelikož nám areál pod sjezdovkou přirostl k srdci, vydrželi jsme tam až do čtyř a pak zahájili přesun do Sedletína. Tam jsme zaznamenali první ztráty, když našemu Titaniku ruply záda. Titanik byl cestou náš zvukař, který scénu na přídi, odehrávající se cestou, poněkud přepálil a ohrozil tak nedělní rodinný čundr na Konopáč. Počasí v Sedletíně bylo podobné, jen vítr byl silnější, mraky černější a déšť častější. Navzdory všem předpokladům bylo lidí až po střechu. Soubor hrál již se známým akustickým čekárnovým prostředím a nátáhl taneční beton hned od začátku. Párkrát za večer padlo pár kapek, ale zábava se nenechla vykolejit. Vynikající a hodně zmrzlou tancovačku jsme zakončili ve dvě. Trošku připršelo při balení, ale v porovnání se sváteční nedělí to byla banalita.
10.7.
V pátek jsme hráli v Kladně. Parket v Kladně nám poslední dobou z důvodu špatného počasí moc nevycházel, ale tentokrát se počasí pochlapilo a bylo suprově. Pořadatelé byli skvěle připraveni, napájecích oken celá řádka, a tak nemalý počet příchozích rozhodně nestrádal. Soubor hrál trochu indisponovaně, neb kapelník Honza byl po nemoci, ale první podupávající přiskočili již s druhám kusem. Postupně přidupávali stále víc na pružná prkna kladenského parketu, že zvukař měl co chytat tancující bedny i mix. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě, když kytarista Míla dohrával poslední sérii na pětistrunné banjo s mechanikou podloženou špuntem z PET flašky.
Fotograf Honza nafasoval nový foťák, stejný jako před kulhajícím dědečkem náhradníkem, tak fotek je celá hromada včetně dlouho postrádaných skupinek a detailů.
V sobotu jsme nehráli.
17.7.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Kočí. V této obci jsme hráli naposled v létě 2008. Areál u hřiště doznal drobná vylepšení, na jevišti měl Míla připravená kamna pro případ chladnějšího večera, který ovšem měl parametry nadprůměrné. Byl večer jeden z lepších v letošních parketech a tak jsme ho zahájili dortem ve tvaru trenýrek od Anežky. Návštěvníků se dostavilo slušně a slušně se také courali. Soubor hrál trochu v oslabení a za zvukaře na dovolené zaskočil kytarista Míla. První tři série hrál od pultu a pak se přesunul na jeviště, neb už to hrálo samo. Taneční beton se pěkně zaplnil a vydržel až do závěrečné druhé. Za pochvalu stojí ještě skvělá pořadatelská služba, která se už vidí málokde. Nejen skvělé občerstvení v ceně vystoupení, ale i bezpečnost muzikantů. Nekompromisně sundali z jeviště každého vetřelce, kterých bylo za večer několik.
24.7.
V pátek jsme hráli v Chlumci nad Cidlinou. Motosrazy nepatří k našim vyhledávaným akcím, ale jednou za rok je to zajímavé zpestření. Chlumecký motosraz bývá vyhlášený, ale změna zajetého termínu, nepřízeň počasí a souběh dalších motosrazů způsobily spíše skromný zájem motorkářů, který již o počátku zapříčinil časový skluz programu. Kapela před námi zahájila s půlhodinovým zpožděním, vyčkávaje alespoň nějaké posluchače, a stejně tak skončila. My jsme se stejným posunem zahájili, o půl deváté, a po hodině a čtvrt jsme předali jeviště dalšímu souboru. Naše vystoupení přilákalo skromný hlouček zájemců, většinu přítomných, a následující DeBillHeads, vynikající záležitost, asi trojnásobek. Hezký večer jsme zakončili čtvrthodinovým čekáním, než nám pořadatelé odemkli vrata. I vyhlášený motostraz má své mušky.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Loňské deštivé Habry jsme proseděli v hospodě ve Žďírci nad Doubravou, ale letošní se povedly. Ačkoliv měli pořadatelé trochu obavy ze souběžných akcí, bylo pěkně plno a k sezení obsazeno. Soubor hrál v pohodě a nalákal na taneční beton první nedočkavce hned od prniho kusu. Skvělou a dobře se bavící tancovačku jsme zakončili o tři minuty dříve oproti plánu, neb jakýsi zpěvák - amatér se z parketu chopil mikrofoního stojanu a tím si vykoledoval závěr zábavy. Neděláme to rádi, ale jak pravil Dobrý voják Švejk, na lidi musí bejt přísnost.
31.7.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli nehráli v Pokřikově. Počasí bylo pěkné říjnové a radary ČHMÚ mu přepovídaly skvělou budoucnost ve formě trvalých dešťů, a tak bylo téměř jisté, že se zábava zruší. Ovšem v Pořikově si to chtěli ověřit on-line a rozkaz zněl jasně: přijeďte a uvidíme. Přijeli jsme, prohlédli jsme si dvouhodinový déšť bez konce, a zase jsme odjeli.
7.8.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor pobíral plánované volno.
14.8.
V pátek jsme hráli ve Svratouchu. Slušná přeháňka hodinu před začátkem nebyla dobrou pozvánkou a ani dobrým začátkem dvoudenní kombinované akce. Návštěvníci se do mokrého areálu nakonec sešli ve slušném počtu a celý večer žádná výrazná přeprška nepřišla. Soubor hrál vesele, jak se na první den dvoudenního turné sluší a patří a vadou na kráse bylo jen několik black-outů zaviněných přestárlým jističem celého areálu. Pěknou tancovačku jsme zakončili kousek před druhou a pak se pokračovalo v nezřízené konzumaci, co kdo snese.
V sobotu jsme hráli ve Starém Městě pod Sněžníkem. Důrazný deštík o půl deváté vyhnal z lesa odvážlivce nocující pod hvězdami a postupně se probíral celý soubor. V poledne se sbalilo a rozdělilo na dvě hromádky. Dodávka s nástrojovkou a osobák s kapelou pokračovaly na další akci a Avie se zbytkem aparatury se vracela na základnu. Cestou jsme si vychutnali jednu průtrž mračen a dva deštíky, a tak jsme byli docela rádi, že se hraje v sále. Poprvé v historii Mogulu jsme zavítali do kraje Olomouckého. Motorkářská parta Speed Storm ze Starého Města po Sněžníkem připravila pěkný kulturák s vynikajícím servisem a k úplné spokojenosti chybělo jen trochu návštěvníků. Soubor hrál celý večer spíše koncertně a na počet zájemců o tanec stačily dvě ruce. Akci jsme zakončili kousek po druhé. Pořadatelé byli nezájmem návštěvníků hodně zklamaní, ale nevzdávají to a spolupráce bude napřesrok pokračovat.
21.8.
V pátek jsme hráli v Kameničkách. Už jsme se skoro obávali, že s nenadálým pěkným létem v Kameničkách nezmokneme, ale vyšlo to. Pršet přestalo krátce před naším příjezdem a zmokli jsme jen z kapajících stromů. Návštěva byla velice pěkná a příchozí obsazovali i mokré lavičky pod okapávajícími stromy. Soubor hrál v pohodě, tanečníci hrubozrnný beton atakovali téměř vzápětí a zábava dostala hned od začátku skvělý spád. Spád pokračoval i pádem publika do notové partitury frontmena Radka. Opět byl taneční beton malý a nemálo aktérů cítilo potřebu vmísit se mezi účinkující. Vynikající tancovačku jsme zakončili v neočekávanou půl druhou, kdy jsme byli nuceni ohlásit technologický konec z důvodu poruchy zpěváka.
V sobotu jsme hráli v Golčově Jeníkově. Tentokrát se jednalo o mix tří kapel okresního přeboru: S.D.A., Punc a Mogul. Časy od kdy do kdy měl kdo hrát jsme vůbec neřešili a náš úsek jsem zahájili v jednu hodinu po půlnoci, takže jsme vlastně hráli až v neděli. Odehráli jsme v kuse dvacet věcí a zakončili opět v neobvyklou půl třetí ranní. Hezké akci chyběl snad jen větší zájem a účast. Podle kapel a přípravy areálu jsme očekávali tak dvojnásobek.
28.8.
V pátek jsme hráli ve Strašově. Tropické léto je příjemná věc, ale tropická noc někdy pozlobí. Pivo je teplé po vypité třetině půllitru, propocená trička lezou z prádelního koše a propocená prdel se klouže po záchodovém prkénku. Ale jinak bylo krásně. Soubor hrál v propocené atmosféře, kterou popisuje věc s názvem "V očích sůl" a jak už to ve Strašově bývá, návštěvníci zaujali svá místa na tanečním betoně hned se začátkem první série. Návštěvníků nebylo nijak závratně, ale byli hodně taneční a vydrželi až do závěrečné třičtvrtě na dvě v plné sestavě. Žádost o přídavek byla tentokrát tak silná a vytrvalá, že obměkčila celý soubor a po dlouhé době jsme zase přidávali. Volba padla padla na "Pec nám spadla", která neutralizovala rozjančené publikum tak dokonale, že na záložní "Skákal pes" již nedošlo.
V sobotu jsme hráli nehráli v Heřmanově Městci. Radary a předpovědi počasí servírovaly takové atmosférické jevy, že bychom normálně na parket s nekrytým zázemím ani nevyjížděli, ale pro heřmanoměsteckou pouť jsme udělali vyjímku. Za jemného mžení jsme stihli postavit, leč v zápětí následoval vytrvalý a silný déšť, během kterého se do popředí dostávala otázka ne zda se bude hrát, ale zda za sucha zabalíme. Pořadatelům bylo jasné, že ze zmoklé a prázdné pouti přijde pět a půl člověka a mokré lavičky pod kapajícími stromy také nebudou příjemným posezením, a tak akci ukončili. Pršet naštěstí přestalo, zabalili jsme pouze za vlhka, ale aparaturu jsem sušil celou neděli.
Ze zdravotních důvodů se z kapely odhlásil zpěvák Radek. Soubor hledá jeho nástupce. Kdo má zájem, může se přihlásit na spojení uvedená v kontaktech. Radek pochopitelně neodchází hned, ale po instalaci svého nástupce.
4.9.
V pátek jsme hráli v Dědové. Poslední letní parket na našem fermanu byl skutečně letní a jeden z nejteplejších. I návštěvníci využili jednu z posledních možností pod hvězdami a bylo velmi plno, dá se říci, že přišli všichni. Soubor hrál v pohodě a přilákal první tanečníky už na zvukovou zkoušku třičtvrtě hodiny před začátkem. Ačkoliv jsme tipovali, že bude pokořen rekord pěti policejních aut z naší minulé zábavy v Dědově, nestalo se tak. Ne že by se to nervalo, ale zápasníci sportovně chodili na louku před areálem, a tak plynulost zábavy nenarušovali. Jediný narušitel byla díra v bubnu 14", kteroužto musel bubeník Tonda vyspravit novou panenskou blánou. Vynikající závěr léta jsme zakončili ve dvě, i když areál ještě hodinu hučel a konzumoval.
V sobotu jsme nehráli. Část souboru se družila okolo sudu a u rotujícího beránka v horizontální poloze.
Ze zdravotních důvodů se z kapely odhlásil zpěvák Radek. Soubor hledá jeho nástupce. Kdo má zájem, může se přihlásit na spojení uvedená v kontaktech. Radek pochopitelně neodchází hned, ale po instalaci svého nástupce.
11.9.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor pobírá plánované volno před sálovým podzimem a část souboru toto realizuje v moravském vinném sklípku.
Ze zdravotních důvodů se z kapely odhlásil zpěvák Radek. Soubor hledá jeho nástupce. Kdo má zájem, může se přihlásit na spojení uvedená v kontaktech. Radek pochopitelně neodchází hned, ale po instalaci svého nástupce.
18.9.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor ještě pobírá plánované volno před sálovým podzimem.
Ze zdravotních důvodů se z kapely odhlásil zpěvák Radek. Soubor hledá jeho nástupce. Kdo má zájem, může se přihlásit na spojení uvedená v kontaktech. Radek pochopitelně neodchází hned, ale po instalaci svého nástupce.
25.9.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. V první podzimní den jsme i my zahájili podzimní sálovou sezónu a jelikož bylo v Jeníkovicích posvícení, tak v Jeníkovicích. Doby, kdy posvícení mělo nějaký význam a do vsi se sjelo veškeré příbuzenstvo, už jsou dávno pryč a tak zábava proběhla jako vždy. Ucouraný začátek a nakonec lidí tak akorát. Soubor hrál hodně vzpomínkově, ne vždy se vše vybavilo celé, tu pobolívala jedna ruka, tu druhá, tady prsty, prostě dva týdny jsme nehráli a byli jsme zralí na chirurgický servis. Bubeník Tonda chtěl v rámci šetření postavit ekonomickou bicí soupravu, ale zapoměl nějaké ekonomické díly doma. Už to vypadalo, že je zábava ohrožena, ale tak, jak umí MacGyver postavit z krabičky od sardinek vrtulník, i Tonda soupravu sestavil, že mu zbyl jen jeden buben. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme hráli v Herálci. Abychom si ten začátek sálů trochu osladili, odpoledne jsme v Jeníkovicích ještě zkoušeli, aby se nám uši trochu rozhvízdaly ještě před zábavou. Pak jsme si dali dvojmontáž, sbalení aparátu v Jeníkovicích a za dvě hodiny rozbalení v Herálci a všichni měli vytahané ruce jak opičáci. Návštěva v Herálci byla jako vždy na otvírací akci podzimu velice pěkná, neb autobusové svozy jsou velice praktický doplněk. Soubor hrál v pohodě a roztančil sál hned vzápětí, neb parket již byl zčásti obsazen stojícími. Skvělá zábava panovala až do závěrečné druhé, kdy už soubor poněkud umdléval a neduhy předchozího dne se jen násobily.