7.1.
Tento víkend jsme nehráli. Tento víkend byl jako každoročně vyhražen zimním sportům, které se tentokrát změnily v jarní. Sázení brambor, hrabání trávníků a zastřihování živých plotů.
14.1.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Naše první letošní tancovačka se odehrála na stejném místě jako loni s drobnými změnami. Za kulturákem nebyly metrové závěje, venku bylo skoro tepleji než na sále a lidí bylo víc než loni. V sále se však již topilo a tak se časem stalo velice útulno. Návštěva byla vynikající a velmi taneční. Dokonce padl rekord v rychlosti návalu na parket. Po prvních deseti taktech, z toho čtyři takty je tma a šest dalších mrká stroboskop jako u státních svářečů, vtrhlo na parket jako na povel přibližně čtyřicet děvčat a několik chlapců. Dobře fungující fan-klub, zřejmě dobrej oddíl. Soubor hrál natěšeně, podal velice dobrý výkon a líbil se i sám sobě, zejména technici nešetřili pochvalou nad nasazením. Soutěž "Sundáme to prádlo" narozdíl od skvělého loňska nezabodovala, ale neoficiální soutěž "Půlnoční král" měla jasného vítěze, jenž si ustlal v kaluži piva pod jevištěm. Vynikající tancovačku jsme dovalili téměř do druhé ranní i s plným parketem.
21.1.
V pátek jsme nehráli. Povětrnostní situace a s ní labilní elektrifikace v okolí Horní Bučice nebyla příznívá, a tak pořadatel na poslední chvíli akci zrušil.
V sobotu jsme hráli v Jeníkovicích. I zde elektrika nešla od rána, ale kolem druhé se energetici pochlapili a zasvítila celá obec. Návštěvu jsme v kalamitní situaci nečekali nijak ohromující, ale byla stejná jako obvykle. Soubor hrál zprvu koncertně, neb mnoho tváří bylo nových, ale nakonec se publikum ukázalo tanečnější než minule a vtrhlo na parket mnohem dříve. Ukázalo se být i konzumnější, neb v prvním pisoáru bylo nablito už před osmou. Výbornou hereckou etudu vystřihl kytarista Míla, jenž na přání posluchačů zahrál pár vzpomínek na své někdejší angažmá. Výborná atmosféra se natáhla až do konečné krátce před druhou.
28.1.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. Po jedné odložené akci v prosinci jsme se opět vrátili do vyhlášené upgradované bigbítové arény, která překvapila další novinkou. Nový pořadatelský tým rozdělil hospodu na dva samostatné sektory, takže zábava měla nový samostatný vchod, původně určený jen pro stěhování aparatury. Zprvu se zdálo, že to bude nepraktické řešení a fronty v otevřených dveřích přitáhnou mrazivé počasí až na parket, ale kupodivu nemalý počet návštěvníků svým živočišným teplem tento efekt eliminoval. Počet byl překvapující už vzhledem k nevídané události letošní zimy, napadl sníh. Někteří toho jevu využili dokonale a přijeli na zábavu na běžkách. Soubor hrál zpočátku chladně, neb na sále bylo chladno, a také koncertně, neb se zpočátku jen koncertně sedělo a o pohyb na parketě se starala pouze dvojice šikovných tanečnic. Soutěž "Sundáme to prádlo" měla finále v podobě tří účastnic, které v závěrečném rozstřelu na jevišti vybraly ze svého středu tu nejvyvinutější, veselou Lucii, a pomohly ji "sundat to prádlo". Veselou taškařici jsme zakončili ve dvě hodiny, leč sál byl vzhledem k neprůjezdným komunikacím plný ještě během balení a výčep ještě při našem odjezdu. Cesta závějemi s tu a tam odloženými sypači v příkopech nás utvrdila, že je opravdu leden.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Narozdíl od zábavychtivých horalů z okolí Prosetína v okolí Úhřetic působila nevyzpytatelná vánice záporně. Návštěvníků bylo poskrovnu a na sále na Úhřetice nezvyklá zima, ač se pořadatel dušoval, že oba kotle jedou naplno. Soubor hrál zpočátku hodně komorně, neb bylo silně poloprázdno, leč vzápětí se zábava rozjela poloprázdno nepoloprázdno a počet návštěvníků pomalu stoupal, podle toho, jak se jim podařilo doklouzat. Soutěž "Sundáme to prádlo" měla jednu vítězku, která při osobním rozstřelu ustřelila jen zip u kalhot a mamografické vyšetření nechala na příště. Pěknou zábavu jsme zakončili v zavírací jednu hodinu.
1.2.
Tento víkend news nebudou, neb soubor drží pololetní a jarní prázdniny, věnuje se zimním sportům a jsem tedy mimo dosah internetu.
11.2.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Letošní sezóna v tomto populárním stánku začala již minulý měsíc, leč šlo pouze o reprodukované umění, kteréhož proběhly již tři kola. Živá muzika měla letošní premiéru právě naší účastí. Návštěva byla příjemná, leč velmi ucouraná a jednotlivci se trousili snad až do konce, neb pořadatelé u kasy si dali záležet, aby nepřišli zkrátka. Soubor hrál trochu dovolenkově, neb se po volném víkendu objevily drobné paměťové mezery, a trochu chřipkově. Zpěvák Nazír se cítil nastydle a měl pravdu. Do poloviny zábavy to ještě ustál, ale pak již v jeho projevu vítězil více teplý dech než zpěv. Navíc se mu po několika sériích dostavil cyklus a tak odzpíval zbytek zábavy s OB tampónem v nosu. V soutěži "Sundáme to prádlo" nastala nebývalá tlačenice a tak známé firmy, jindy spolehlivě sólově vyhrávající kalhotky, byly zaskočeny rozstřelem na jevišti. Bohužel ani jedna ze soutěžících nepřekročila svůj stín odvahy prvního kola a tak vítězky nebylo. Pěknou zábavu jsme zakončili ve dvě hodiny.
18.2.
V pátek jsme hráli v Mrákotíně. Příjemná hospůdka, příjemný hostinský, příjemní a veselí návštěvníci, prostě příjemná a veselá akce ve všech parametrech. Účast byla sice pátečně ucouraná, avšak ve výsledku velmi hojná. Soubor hrál slušně, leč zdravotní potíže opět trchou zkorigovaly plné nasazení. Zpěvák Nazír nachlazení dojížděl a bubeník Tonda pravě začínal, včetně antibiotik. Soutěž "Sundáme to prádlo" měla slušné finálové obsazení, a když se po prvním jalovém rozstřelu adeptkám vysvětlil cíl soutěže, odvážná Markéta nezaváhala a s přehledem zvítezila. Skvěle rozjetou zábavu jsme natáhli až do pro nás nezvyklých čtvrt na tři.
V sobotu jsme hráli v Moravanech. Nepříjmná hospoda, nepříjemný vedoucí a otrávené a zfetované publikum, prostě jsme se vůbec netěšili. Vedoucí přijel o čtvrt hodiny déle, že zaspal, na zaplivaném sále neskutečný bordel a ukrutná zima, o které si vedoucí myslel, že ji eliminuje jedním zářičem uprostřed sálu u stropu. Teplo bylo pouze pod ním, a tak Míla nezaváhal a stůl pro kapelu rázně přesunul doprostřed parketu, kde jsme také trávili včechny přestávky. Návštěvníci se trousili opravdu poskrovnu, že jsme posunuli začátek o půl hodiny, aby bylo vůbec pro koho hrát. Soubor hrál slušně, leč zdravotní indispozice, podpořené pěknou zimou, opět trochu svazovaly. V soutěži "Sundáme to prádlo" by uspěli snad jen eskymáci, a tak vyšla pochopitelně naprázdno. Rozpačitou akci jsme příliš neprotahovali a krátce po jedné zakončili. Pokračování v tomto stánku je sice na programu, ale úspěšnost podnikatelských aktivit pana vedoucího v sektoru tancovačkové zábavy má podobnou tendenci jako v jeho druhém působišti, v Jenišovicích, kde už jsme skončili a docela slušný sál paběrkuje i na diskotékách.
20.2.
Sobotní zábava měla ještě drobný happy-end v neděli, kdy se s konečnou platností vyjasnily dodavatelskoodběratelské vztahy mezi námi a pořadatelem. Hlavní pořadatel totiž v sobotu nedodržel závazky a v půlce zábavy utekl z hospody takzvaně bez placení nabízeje do zástavy diskotékovou aparaturu, která mu nepatřila, či dlužní úpis velikosti a tvaru toaletního papíru, a přehrál tyto problémy na personál, když ještě před odchodem ubral z kasy polovinu, aby nepřišel zkrátka. Vyrovnání jsme po dohodě s personálem vyřešili v podobě naturálií, které pana vedoucího trochu zamrzely, více než dlužní úpis nebo cizí aparatura, a v neděli se po nich nevybíravými SMSkami (TI MRDÄ V PALICI NÉ ...) sháněl. Pořádek dělá přátelé, takže jsme se stali nepřáteli. Další zábavu v Moravanech, plánovanou na duben, zrušil. Naštěstí. Vypadá to na další konec zlatokopa, neb ani webová doména umístěná nad vchodovými dveřmi, která líčila diskotékové úspěchy tohoto stánku, nefunguje.
25.2.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Pyžamový ples, v pořadí druhý, byl opět velice vydařená akce. Sváteční nálada, společenské noční kostýmy, upgradovaná kapela, stojánky na noty, dechové nástroje, minimální aparatura bez hvízdání v uších, žádná světla, prostě Mogul úplně jinak. K naprosté dokonalosti chyběla snad jen trochu větší návštěva, která nevybočila z pyžamového trendu a byla podobná jako vloni. Přibylo však mnohem více nočních úborů a tak bylo vidět, že recesistů, kteří správně pochopili smysl akce, je stále více. Soubor se představil v netradičním obsazení a rozestavení, zahrál něco dechových pecek na dvě i na tři a přidal ještě něco z tanečních evrgrínů. Vrcholem akce byla bohatá tombola, na kterou došlo o půlnoci. Štastným výhercům blahopřejeme, neúspěšné zveme na další ročník opět za rok. Soutěž "Sundáme to prádlo" sice tentokrát vyhlášena nebyla, ale aktivní účastníci i vítězka by se našli. Druhý pyžamový ples jsme zakončili o půl druhé, kdy již byla valná část tanečníků uplesána. Z našich řad zvítězil jednoznačně zvukař, který měl tentokrát volno. Miki Volek v jeho podání byl naprosto ojedinělý.
4.3.
Tento víkend jsme nehráli. Na programu byl plánovaný zimně-sportovní oddech.
11.3.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. Druhé letošní zastavení v tomto pěkném kulturním zařízení bylo opět velice příjemné. Tentokrát se nekonaly mrazy, závěje, lyže a podobné zimní radovánky, ale na sále bylo příjemně a plno. Obecenstvo se sice trousilo zvolna, leč vytrvale a k překvapení pořadatelů se natrousil pěkný chumel návštěvníků. K překvapení proto, že pořadatelé si stěžovali na plakátové vakuum. Když vyvěsí na Prosetín jakoukoliv zábavu, plakáty visí týden. Když vylepí na Prosetín Mogul, plakáty jsou druhý den pryč. Prostě komplex nepodobný některým labilům v Lampárně. Soubor hrál natěšeně, leč poněkud zdravotně indisponovaně. Nějaká ta angína, antibiotika, nachlazení a rýmy, prostě sbírka dětských nemocí na jednom jevišti. O to víc zdráv byl frontman Nazír, kterého bylo všude plno a po s končení zábavy ještě víc. Staral se o společenský ruch v zápase řeckořímském. Veselou, dobře roztočenou a hlavně ukrutně vychlastanou zábavu jsme zakončili kolem čtvrt na tři.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. I minulé Úhřetice byly v mrazu a závějích, a tak to tentokrát byla oáza. Na sále teplo, lidí hojno, pesimistické představy pořadatelů o návštěvnosti rázně překročeny a pěkná atmosféra. Soubor hrál až na marody v pěkné pohodě a po první koncertní sérii navařil patrket až do samého závěru. Soutěž "O prádle" se nechytala ani zde ani v pátek. Děvčata byla příliš stydlivá a málo vypitá a chlapci příliš lační a hodně vypití a nějak se to nesešlo. Tak snad příště. Skvělou zábavu jsme zakončili krátce po zavírací úhřetické jedné.
18.3.
V pátek jsme hráli v Hlinsku, v klubu Fortuna. Ač na hlinecku je na zábavy vcelku úrodný kraj, v samotném centru, Hlinsku, je mrtvo. Kdysi vyhlášená sokolovna, která byla vlajkovou lodí zábav, umřela úplně, vyhlášený parket Cihelka, jenž v létě drnčel bigbítem každý týden, již ožije jen párkrát za sezónu a tak ze všeho bigbítového dění zbyly tři akce v létě v pivovaru a diskotéky neurčitého druhu a kvality. Klub Fortuna měl ambice oživit bigbít přibližně před rokem, kdy se zde předvedlo několik formací různého charakteru a kvality, leč zájem publika byl nevalný a tak veškerá snaha vyšuměla do ztracena a pokusy skončily. Dlouhé bigbítové vzduchoprázdno jsme se odvážili přerušit tento pátek. Klub Fortuna nepatří k nikterak ohromujícím sálům, leč označení klub splňuje s přehledem. Skromné jeviště, rodinný parket, příjemné posezení v přilehlých prostorách a větší barový pult s aktivní obsluhou. Stěhování techniky bylo poněkud komplikovanější, přes dvě garáže, jeden dvorek a šatnu muzikantů. Naštěstí jsme toho nenanosili ani polovinu, neb by se to nevešlo, osvětlení bylo opravdu unikátní. Několik místních světel jsme připojili do našeho systému, přidali pár našich, a s osmi světelnými zdroji jsme vytvožili nový rekord. Návštěva byla hodně ucouraná, leč vytrvalá a velmi slušná a na klub hodně taneční. Soubor hrál pátečně slušně a v nezvyklém prostoru podal pěkný výkon. Pochvalu sklidil i zvukař, neboť jeho pojetí se pořadatelům velice líbilo. Zvukař se následně stal ústřední postavou večera. Začalo to jeho narozeninami podpořené zaručenými destiláty, pokračovalo postáváním u barového pultu a skončilo spánkem za pultem poslední tři série, kdy měli ostatní technici hodně práce udržet zvuk v poslouchatelných mezích, neb nocležník se co chvíli zavrtěl a rozhodil většinu nastavovacích prvků. A tak se přihodilo, že zaspal večeři a když se přihrnul, bylo po. Anorektik amatér dočista vykolejil, nedostatečná látková výměna mu úplně rozhodila obrazové vidění a začal místo aparatury nosit do avie zámkovou dlažbu, kameninové trubky a nekoordinovaným pohybem poboural nějaké lešení. Naštěstí měl soubor pro jeho nezvyklé aktivity pochopení a nemálo dlažby mu uschoval.
V sobotu jsme hráli v Javornici. Druhá naše akce v tomto stánku zaznamenala zásadní změnu. Byl to nový hostinský a pořadatel v jedné osobě. S jeho příchodem se četnost zábav v Javornici zvyšuje a je snaha zavést zde pravidelnost. Tato snaha byla znát i na návštěvnosti, která sice nebyla ohromující, leč vyšší než minule a to bylo v okolí několik akcí, dokonce jakýsi festival v sousední vesnici. Novinkou byl také nový výčep v místnosti za jevištěm, takže návštěvníci nemusí courat do výčepu přes chodbu. Další nepříjemnou novinkou byl nefungující přívod motorového proudu, bez kterého se Mogul netočí. Hostinský dlouho nechápal, že se bez toho nebude ani vybalovat a stále argumentoval odpovědí "Bladex hraje na 220V", ale když jsme se půl hodiny nehnuli, pochopil vážnost situace a našel v kotelně v suterénu ještě jednu fungující zásuvku. No, není každý Bladex a v případě pravidelných zábav se bude muset ještě hodně učit. Soubor hrál pěkně koncertně, neb návštěvníci neznalí repertoáru s absencí Kabátů zpočátku jen poslouchali a k tanci se dostali až po důrazné konzumaci. V dobrém světle se vytáhl zvukař, jenž po vybalení zámkové dlažby ze všech svých zesilovačů a beden nasadil důrazný zvuk, který dodal třešničku úvodnímu koncertnímu pojetí. Pěknou zábavu jsme ukočili kousek před druhou. Tentokrát zbyla večeře i na zvukře. Hostinský mu na talíři naservíroval zámkovou dlažbou, tatarkou, hranolky a oblohou.
25.3.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Deštivo a nevlídno nebylo zrovna tím správným předkpokladem k ideální tancovačce, leč již se začátkem bylo obsazeno a na konci plno. Soubor hrál pátečně svižně, jen frontmenu Nazírovi se místy plašila textová linka, což jsme přičítali jeho pracovnímu zranění a zavázané ruce. Návštěvníci byli silně taneční a to hned od počátku. Soutěž "Sundáme to prádlo" tentokrát dobře začala, leč obě finalistky postrádaly zdravě soutěživého ducha, či spíše vyšší hladinu alkoholu, a tak se vítěz nekonal. Bohužel jsme měli slabší účast kapelních fotografů, a tak je důležitých obrázků poskrovnu. Dost dobrou zábavu, kterou velice chválil i pořadatel, jsme uzavřeli ve dvě hodiny.
V sobotu jsme nehráli. Část souboru byla se světelnou technikou na jakési top country akci, na kterou byl tento termín dlouhodobě blokován.
Příští víkend nehrajeme, neb soubor požívá akci "Kapela na lyžích". Z tohoto důvodu se nedělní zpravodajství přesunuje na pondělí.